Níže uvádím texty, kterými jsem opatřila své vlastní melodie-čili plně autorské:-). Zde jsou pouze texty, které hraju s kapelou Ave!band.

Jinak jsem jich napsala mnohem více jednak v jiných kapelách anebo pro jiné interprety (kapely, sbory či sólisty).

Chrám předzvěstí

 

Soumrak mne láká a možná nejvíce tím,

jak obzor potáhne sametem černým a s ním se potichu smráká,

Čekám a naslouchám, chci vstoupit v chrám předzvěstí,

co vím o hvězdách – to je málo, kdo psal můj osud, co v něm stálo o štěstí.

Možná že nemám chtít poznat, co bude dál,

Myslím, že nevěřím kartám a věštbám, vím já, jakou moc mají?

Kdo bude žebrákem a kdoví kdo bude král.

Jen hvězdy vědí, leccos znají, něco si šeptaj´- něco tají, nepoví.

Nechci se hádat a nechci tvrdit, že vím,

vím jen že nám někdo všechno jen půjčil a s tím, že na dlouhé splátky…

Nebyl to obchodník a na nás teď záleží, zda máme vrátit vše zas zpátky,

zda věřit hvězdám na pohádky s tajemstvím.

 

Edith Piaf

 

Pouštím gramofon až se dech zatají, když staré desky zahrají song Edith piaf.

Dívka z ulice obléká černý háv a jde snít o štěstí potají, potají.

Stoupá od dlažeb ke hvězdám,

s vervou otevírá šansonů krám.

Klesá bolestí ztuhlá tvář, aplaus, harmonikář,

málokdo zná její smutný snář.

Láskou posedlá- Yves Montand, Pills, Cerdan,

světem se šíří plno fám- dost chval- více han.

S věčnou nadějí probouzí z mrtvých rán přání dál rozezpívat svůj sál-svůj sál

Stoupá..

Zkouším nahlédnout do listů zežloutlých,

je v nich pár textů zapsaných-někdy mráz-jindy smích.

Křížek u jména nemusí znamenat, že dál v náš písně přestanou žít, dál žít.

Stoupá..

 

Fata morgana

 

Někdy se mi zdá, že s karavanou pouští bloudím já.

Sucho v krku mám a horizont se zlatem zalévá.

Chlad ukrývá stín a po oáze toužím, áá

Duna tisící si pravidelné vlny pročesává.

Vítr z nudy sám vyprahlá zrnka písku rozfoukává.

Nepohnu se dříve než Alláh déšť nám dá

Ref:  Má fatamorgána

Rec.:

Nejsem král a ani posel.

Jsem jak velbloud jsem jak osel.

S nimi táhnu s nimi piju – důležité je že žiju!!

 

V hlavě jenom žár, bez pomazání mozek vynechává.

Kdepak najdu kout, kde napravím co ve mne pokulhává.

Kdo vysloví soud nad tím, co vláhu brával nám…

 

Hope Will Come Tomorrow

 

I´m just sitting in the room, I´m so tired overread,

there are the letters on the·bed, I´m thinkig that´s my doom,

but people say take it easy

and now no sorrow

hope will come tommorrow…

Like a small and foolish girl

I believe in you your heart.

You was a dreamboat like an earl.

Today I´m in the cart.

But people say take it easy.

And now no sorrow

hope will come tommorrow.

You told me our love is sole in the world,

you´re just saying the same if you knock on the next door.

So my heart be free as light as a feather

and listen to me if you want you can dance on the other floor.

I Don´t Mind

text-spolupráce Barbora Dvořáková-Černá

 

You always say – do me a favour, help me with my troubles, and I do it,

I´m giving helping hand

Stay overtime without a bonus-working more and more-

like a loyal dog by your door

I don´t feel like dancing to your rhythm all the time I´ve got a different tempo in the heart of mine

I don´t mind if you need me, I don´t mind if you tell me

Something warming making me deaf, blind

I don´t mind if you need me, I don´t mind if you call me,

if you want to reach me, want to find

I realise – you are my boss, but you´re not my owner – I am not your doll,

´cause I am nobody´s doll I do your shopping,

tank for you gass, choose your Xmas presents

I fly like a ball- like a fireball

I don´t feel like dancing to your rhythm all the time I´ve got a different tempo in the heart of mine,

Chorus…

You re the one who s always so busy saving all the world

While you keep on letting me know how I should make the things go

I never dare to challenge your mind but follow right behind and when you tell me I failed so bad

I will be nodding my head

Je mi zima, jaro…

Listí zavane sníh na všech loukách a mrazí v kolenou,

tak svařím si víno a na vrány koukám.

Dozní vánoční songy a krámy výprodej zaplaví,

mně nebaví plískanic čas, co je v nás

Je mi zima – je je je, je mi zima – je mi sníh…

V polní brázdě si sněženka troufá- cestu prorazí,

A krákor už slábne a země zas voní

V hnízdě maj´ velký úklid a žáby z bláta vychází

A vlasy zas začínaj´ růst jako v loni.

Je mi jaro, je je je, je mi jaro, je mi líp….

Civím na výpis z banky a vím, jak strávím prázdniny,

na moře zas nemám a nebudu mít.

Navštívím všechny známé a možná i tetky z rodiny,

další cestovka padne a já mám klid.

Je mi léto – je je je, je mi hic

Děcka vytáhnou draka a zlato sedá do větví,

pak ho rozfouká vítr a dříve se setmí

Je mi podzim – je je je, tělo vlasy barvím, je mi podzim, je mi víc let

 

Když se pohne kámen…

 

Čím to že je mi hůř, když se mám rozhodnout.

Chci spíš v náruči svízel svou víc obejmout.

Proč teď najednou jímá mne strach a co přijde je v snách, ve hvězdách.

Jen tak naposled úzkosti mé podlehnout.

Vím, že pohne se kámen a déšť spláchne pláč a splín.

Když se postavím za svým tak vím co jsem zač a čím.

Líp se dýchá, ač prach rozvířím, možná zraním a snad ublížím.

Vždycky lepší než být ukryt v svůj vlastní stín – vlastní stín?

Právě nabírám vítr a svůj směr už znám, vím kam.

Nechať vede mne touha či můj sebeklam – to též…

Jen tak poslepu potichu bloud, hlavně na místě neuvíznout.

Pochyby, otázky teď nechávám za sebou.

Sny a přání už mně zvou..

 

Mistři faktu i fikce

 

Jsou mezi námi mágové, kteří s osudy jiných kouzlí

a když se sejdou, proberou, properou každého, co to dá.

A tak to jejich krákání vzduchem letí, tamtam se ozývá,

kdo přijde na paškál, ten prostě smůlu má.

Kouzlí – s každým slovem si pohrají, kouzlí, za každým rohem se potkají,

zaručené zprávy ohlašují.

Blouzní, když nic nového neslyší, blouzní a tak s výmysly pospíší,

zase čerstvé téma ohlašují.

A pak jsou tací, co se tím kouzlením taky dobře živí,

co za peníze proberou, properou, vyfotí co se dá

a tak to jejich krákání se světem šíří v médiích v novinách,

že lidi mají strach na koho zamíří

Kouzlí…

 

Mommy Earth

 

What are you seing, looking back at history of the world

what are you thinking, what´s in your mind watching this story

so are you feeling, feeling a lack of being just fair and kind

we don´t see what´s in the wind, what´s going on, we are blind, because

Earth in the blue – is worried ´bout things we do

Earth in the blue – is breathing the air we´re blowing and smoking to you Mommy Earth – Mommy Earth to you

Earth in the blue – is crying like morning dew

Earth in the blue – is giving us freedom keeping us hoping to be fetterless

We´re used to taking headalong, just what we need and want

And we are breaking rights and rulles, snearing ang mocking.

We don ´t believe in honor and truth we´re thinking it ´s just for sale

So we try to worship golden calf to be those who´ve got kale that ´s why

 

Mou a tvojí vinou

 

Tento příběh můj, co vyprávím, zápletku prostou má, ani se v něm nestřílím, neotrávím a řešení nedávám..

Ty jsi zmatek můj, co mi brání žít normálně rub a líc,

těší mne jen že ty sám nemáš stání, kdo z nás za to může víc?

Mou vinou tvojí vinou, ne – tvou vinou, nesnaž se mne zmást taktikou jinou,

když pravdu mám tak to přiznávám.

Když už nechci lhát, radši mlčím a bezděky přiznávám,

že z problémů srdečních jednou zvlčím, co láska z nás dělává?

 

Nejsem homesick

 

Ranní čaj, prázdný stůl, není komu říct, že se cítím jak v plotě kůl.

Vyjdu ven, lidé mluví jinou řečí, cizí, za pár slov dám zlatý důl.

Já to zvládnu, to už dávno znám, já to nikdy nevzdávám!

Jiný kraj, jiný mrav, i když zkouším splynout,

vidím jak zvláštně vyčnívám.

Taky mám cizí přízvuk a výslovnost jinou, z jiných příčin se usmívám.

Stále s sebou fotky nosívám, příliš často vzpomínám.

Už vím, jsem doma, když cítím, když víc všechno vnímám, kde radost mám – NEJSEM HOMESICK

kde ctím každičkou chvíli, s blízkými bývám, kde všechno znám – NEJSEM HOMESICK

Projíždím, procházím, samou krásu vidím,

všude být to mne zajímá.

Dnes už vím – chudý ten, kdo se za své stydí, co si krás doma nevšímá!

Platonic Lovers

 

Two hearts each of them is standing on the other side,

Two couples of green eyes

They´ll never meet they´ll never be together or fight

The first eyes are dry and the other ones cry

They cry ´cause of platonic love,

Four hands are praying to the other worlds It has no sense,

Two feelings two minds

One is free the other bound

They are so different kinds

I´m giving love and you think you can´t take it Because you don´t know Between us there is something more you can make it Better if you want to change my old Platonic love

There is something more you can make it better if you want,

It´s like a fairy tale

 

Proměny

 

Na chvíli ve skále zamrznout a s kapkami jarního ledu tát,

Po plášti ze skla sklouznout nebudu se bát, až na dno dopadnout.

Jak zpuchřelá hlína se rozdrolím a počkám na vláhu, déšť kroupy- co já vím.

Kořeny starých stromů budou ze mne sát, čeho mám se bát?

Snad tisíckrát se tak já proměním,

V každičké změně jas i stín nacházím,

Je lepší být pcháčem-mrakem co slzu uroní

Než krásnou růží co nevoní.

Tak jako ta voda stojatá jsem od bahna od řas a od bláta.

Čekám až proud či vír se proženou nehybnou hladinou.

Jak kord se teď plameny mé vytasí

a co na tom že déšť mne asi uhasí,

vteřinu budu si tak jenom plát- čeho mám se bát?

S penězi není fajn jak je bez nich zle

 

Pouze utrácím, pak dlouze zase šetřím a stále nemám nic,

že nemám prachy, nespím,

to vážně pravda je, že s penězi není fajn, jak je bez nich zle.

Tak na byt musím mít a na kus žvance taky

a občas někam jít a dalších účtů mraky!

To vážně pravda je, že s penězi není fajn, jak je bez nich zle!

No hlavně, že mám nebe nad hlavou

a jiné ať si zebe, s dálavou odchází i mé splíny,

ať si jdou a nevracejí!

To nebe máme gratis – to se ví

a kdo byl hodný, může do něj jít,

tam žádná škvára vůbec neplatí, tam neutratím.

A tak si někdy sním, že kdybych prachy měla,

co vše si pořídím a co bych vlastně chtěla.

To vážně pravda je že s penězi není fajn, jak je bez nich zle.

Pak též si představím, co lidská závist zmůže,

až budou mě chtít vykrást, tak alarm nepomůže,

to jedno pravda je, že má dnes ze mě zloděj taky kulové..

 

Sleep In My Heart

 

To sleep in night is crazy

if I can´t live, live no more, live just without you

Still waiting I´m so lazy

Don´t make me mad

Let me make your life amazing

Sleep in my heart I don´t wanna be freezy rain

I don´t wanna be cold cold rain, never more,

Sleep in my heart to stay just stay Love is getting dark my brain

I´m laying down your letter and I can´t read,

read no more read and stay cool.

I hope it will be better, don´t make me fool let us be our loves together!

 

Svatý grál

 

Dnes se natáčí samá story o tom, jak to všechno bylo:

Indiana Jones nebo příběh Mistrem zašifrovaný.

Kde se vzal, tu se vzal svatý grál přísně střežený Templáři, Zednáři,

je to číš, co měl král a kdo ví vlastně, co je svatý grál.

Na sympoziích samé dišputace vědátoři vedou.

Vatikán své ví, ale archív radši neotevírá,

a tak Hollywood – a to filmaři dovedou – příběhy dotváří,

tak zas houby vím o tom kdo a co je vlastně svatý grál

Svatý grál, kdo najde kód, co rozluští dál, svatý grál – zvláštní a tajemný labyrint symbolů…

Lidé věřící, lidé zkoumaví i ti nepolíbení

žijí směsicí různých objevů či polopravd a lží

a tak Hollywood – a to filmaři dovedou – příběhy dotváří,

tak zas houby vím o tom kdo a co je vlastně svatý grál?

 

Světem vládne AJTí

 

Šňůry se mi zamotávaj, zamotávaj, myš mi stále utíká,

když to nejmíň potřebuji-monitor si usíná.

Baterie vynechávaj-sbohem dávaj,

když mám něco ukládat- nevím kam- já to vzdám.

Nabíjím a resetuju, očekávám, že Windows začne znělku hrát.

Vždyť to není žádná sláva s noťasem jen prohrávat-jee.

Až mě chytrá mašino zas začneš štvát, tak ti vážně přísahám,

že už vylítnu a všechno dilítnu!

Světem vládne AJTí, každou chvíli mobil pípá nebo zvoní,

Plácám se v tom aj já, aj ty, maily, zprávy, chaty k displeji nás honí- nestíhám

Mám si zadat nové heslo- 30 znaků: malé, velké, prostřední

Učím se ho od večera, za chvíli se rozední.

Mám v tom hesle čísla bot i jména předků, zamíchala jsem tam Pí.

Chovám se bezpečně, ke spamům netečně!

 

To by neměl být problém

 

Život běží stůj co stůj cestou vlastni,

až se zdá, že kurs mu nezměníš,

to by neměl problém být osud svůj občas do svých rukou vzít.

Můžeme i dávat můžeme brát,

můžem výdrž mít a můžem se i vzdát,

můžem klidně žít i nervy si drát,

můžem všechno chtít jen chtít akorát

Můžeme se líbat i po sobě řvát,

můžeme se vídat i přestat se dál znát,

do očí se dívat i za zády lhát,

můžem všechno chtít jen chtít akorát!

 

Tree of Knowledge

 

Like a morning after is time without you

Like an empty bottle/what will I do?

It gives me the shivers, I´ll just be alone

There is one minute left before last so long

Like a tree of knowledge was what we lived through

Knowledge of good and evil – what will I do?

While music from tape wakes sad memmories

This tree is now crying, it´s raining to please me

I´m running away here is so much to leave So much to change so much to forgive

I´m about to be callous ´cause I wanna be strong I don´t care if this way will be wrong

Like a wringing lemon with the wrinckly peal

Who´s so sour juice I don´t want in tea

Like the sickly heartvalves in the operating rooms

That´s all our story without any rules

 

Zase spolu snídat lásku

 

Couvám směr mám teď račí,

couvám vyklidím pozic pár,

couvám ztrácím dech dračí – vzdávám plán

Nesmím ani chvíli postát ani moment víc,

bojím se že pochybnosti mám,

že tě uvidím a budu chtít ti říct co chceš mi říct sám.

Vítat úsvit a ve dvou snídat lásku,

možná že můžem doufat zase spolu žít,

zřídit účet pro oba jedno jméno a znova dávat v sázku důvěru a klid.

Není snadné prásknout do bot, když tu někdo zbyl,

někdo kdo si s oběma chce hrát,

komu nezáleží kdo co nařídil – kdy u koho má spát.

 

Zázrak zrození

 

Svítání mne probouzí, vždycky se ten zázrak zrodí – každý den se podaří,

stmívání mne netrápí, vím, že co noc uspí zase každé ráno napraví

Když kráčí kůň na svou cestu poslední,

zase jinde matka hříbě na svět asi přivádí,

jediný zvon zlé i dobré vyzvání,

zvoní stále stejným tónem to nás ochrání!

Tak vždycky zírám na ten zázrak zrození,

odkud bere se ta síla odkud všechno pramení?

a vychutnávám ten moment stvoření,

když něco končí tak se v nové promění…

Já vím, že se stále rodí vše, co dýchá, chodí

a s tím i to co jenom cítím, každý dotek, přání, nové pouto i poznání.