Hudba je něco, co se nedá popsat, jak je krásná. Provází mne celý život i když se přiznám, že nejsem ten, kdo by měl stále sluchátka na uších a doma, jen co přijde, zapínal média a pouštěl hudbu…Dnes vyhledávám ticho a pouštím si třeba zvuk ptáčků. Nebydlím sice v paneláku, ale u mého domku díky několika kočkám, které se mnou bydlí, tak u nás přebývají ptáčci velmi dočasně a někdy bohužel naposledy, takže jsem raději, když u nás nezpívají..
Od malého dítěte jsem navštěvovala ZUŠ a vymetala s akordeonem nejeden koncert či soutěž. Pak jsem si sáhla na kytaru, klavír, elektrickou kytaru, trochu pobrnkala na basu a posledním nástrojem, co mne uchvátil, jsou bicí. Nehraji na těchto nástrojích nikterak virtuózně, ale naučily mne vnímat hudbu s každým nástrojem jinak. A to byl velký předpoklad pro tvůrčí činnost- tedy komponování. Do toho se přidaly veršotepecké schopnosti po obou rodičích, takže není divu, že písňová tvorba vládne mým domácím studiem. Kromě psaní hudby a textu mne moc baví dělat i samotné aranže, a to tak, že ve velmi různých stylech, žánrech.
No a tato touha prolínat různé hudební formy, žánry, útvary vyústila v přání napsat muzikál (viz stránka muzikálu zaměřená).
Vzhledem k tomu, že mám doma demo studio, ve kterém nahrávám svou muziku a komponuji, občas pomohu svým přátelům se zvukem při tvorbě jejich videí pro youtube (nahrávky mluveného slova s hudebním podkladem). Tak vznikla například meditace Moniky Meliva.
Jako interpret mi nejvíce sedí zpěv, protože do něj vkládám své emoce i poslání mých textů, takže z instrumentálního působení se věnuji jako hráč na doprovodný nástroj elektroakustické kytaře, občas doplním naši hlavní kytaristku i elektrickou kytarou, když nám rok vypadl z hry náš klávesák, tak jsem něco popinkala na klávesách a mám moc ráda, když náš bubeník jde do předu zpívat a já mohu hrát vzadu na bicí – to je teprv něco. Ale o těchto věcech zase na stránkách kapely.Ave!band..